|
Předesílám, že stavím modely 1/72 a jsem vitrínkář, takže hledám postupy, kterými
se dá snadno dosáhnout slušného výsledku. Mé pravidlo je, že víc než dvě vrstvy
nátěrových hmot (počítaje v to lak) na sobě je plýtvání časem (toho mám v současné
době nejmíň). Upřímně obdivuju ty, kteří po několika vrstvách základovek, preshadingů
a barev nanesou ještě několik filtrů, washů, drybrushů a pigmentů a vše ještě
prokládají různými laky. To není moje cesta.
TECHNIKA
Na obrázku jsou trubky výfuků k tanku Matilda od
Airfixu. Poprvé jsem tu zkoušel
patinování pastely. Použil jsem odstín oranžový, rezavě hnědý a černý (pastely
jsem koupil jednotlivě v prodejně uměleckých potřeb). Pastel jsem nastrouhal
na jemném smirkovém papíru (hrubosti asi 600) a poté je tupoval nasucho vatičkou
na uši (metoda notoricky známá, x krát popsaná) metodou ťuksem ťuktam. Hlavní
je, aby povrh nebyl jednolitý. Podklad pro tupování tvoří nátěr starou syntetickou
Agamou odstínu bronz, která po zaschnutí vytváří krásně hrubý povrch (nevhodný
na cokoli jinéh, než jako podklad na zrezivělé výfuky), na který nastrouhané
pastely chytají jedna báseň a hrubý povrch vypadá jako opravdu opotřebovaný
kus železa.
Otázka je, jestli roury mohly ve skutečnosti takto zreznout. Já myslím, že
ano - vyžíhané železo snadno oxiduje, v poušti (kde se Matilda pohybovala) bývají
v noci velká chladna a pokud je oblast blízko u pobřeží, často se tu k ránu
sráží vlhkost, neobvyklé prý nejsou ani mlhy. To vše podporuje oxidaci. A vzhledem
k tomu, že tank bude spočívat v mé vitrínce, tak si s tím hlavu nelámu. Zůstane
to tak, prostě proto, že se mi ten silně rezavý povrch prostě líbí.
Na obrázku jsou obě roury - jedna před a druhá po aplikaci kříd. Nanesení kříd
trvalo pár minut bylo opravdu snadné. Sám jsem byl překvapen, jak snadno to
šlo a jak dobře to vypadá.
LETECKÁ TECHNIKA
Na obrázku jsou výfuky Ki-61 Hien. Na nich jsem nechtěl znázornit tak silné
opotřebení, jako u tanku, ale spíše běžné zašpinění a vyžíhání kovu vysokou
teplotou výfukových spalin. Postupoval jsem podobně jako u předchozího modelu
- nejdřív nátěr metalízou (tentokrát je to směs bronz a gunmetal). Potom jsem
opět aplikoval křídy - trochu oranžové (opravdu jen jemně) jsem aplikoval tenkým
štětcem, který se dostal i ke kořenům výfuků. Na konce výfuků jsem nanesl černou
- pracoval jsem vatičkami na uši - ty jsou poměrně tlusté, takže se křída dostane
jen na vystupující konce. Výsledek mě opět uspokojil - prosvítající metalíza
dává výfukům kovový lesk, křídy dojem zašpinění a opotřebení. Patina trvala
ještě kratší dobu, než u výfukových rour Matildy.
|
